|
ehličky a ehlení
Ani sebelepí ehlička nezmění to, e ehlím nerad. Můe mi ale pomoci, aby práce la lépe od ruky a byla rychlejí a příjemnějí. Je pravděpodobné, e stejné pocity ohledně ehlení máte také a moná proto procházejí ehličky stálým vývojem, jeho dnení stav se budu snait trochu poodhalit. | Historická ehlička jakou mohly pouívat jete nae prababičky |
Kdy jsem začal psát tento článek, pátral jsem po minulosti ehlení a ehliček. Slovo ehlit, vzniklo pravděpodobně ze slovesa ehl, tedy hnul, které naznačuje tepelnou úpravu za vysokých teplot. Jetě dříve ne vznikla první ehlička se prádlo rovnalo pomocí válečků nebo lisů. Důkaz najdeme i v lidové písničce, kde se o zpívá o tom, kdo vyválí mládenci koulenku. Teprve asi v 15. století vznikla ehlička, připomínající tvarem ehlící plochy dnení přístroje. Byl to a tři kilogramy těký elezný blok s dradlem, který se nahříval na kamnech. Později se přímo do ehličky dávaly rozhavené uhlíky. Ty udrely déle vysokou teplotu ehlicí plochy. Dalím vylepením byla ehlička, vyuívající jako zdroje tepla spalování líhu. Teprve v roce 1882 patentoval Američan Henry W. Seely první elektrickou ehličku ohřívanou elektrickým proudem pomocí odporové topné spirály. Časem přibyl i termostat pro regulaci teploty, v nedávné době systém napařování a dalí vylepení o kterých se jetě zmíním.
Konstrukce předurčuje pouití
Nejstarí konstrukční model ehličky je pouíván pro suché ehlení. Jde o jednoduchou konstrukci s termostatem, udrujícím nastavenou teplotu. Její výhodou je, kromě nízké ceny, také nií hmotnost a subtilnějí konstrukce. Proto ji někteří lidé vyuívají i místo cestovní ehličky, o které budeme mluvit později. Zpravidla je vybavena hliníkovou nebo nerezovou ehlicí deskou.
| Moderní napařovací ehlička usnadňuje ehlení |
V dnení době nejoblíbenějí, napařovací ehlička vznikla doplněním suché ehličky o zásobník vody, ze kterého odkapává do speciální odpařovací komůrky v ehlicí desce. Vzniklá pára je kanálky rozváděna pomocí mnoha otvorů přímo k prádlu. To usnadňuje rovnání textilních vláken a zvyuje kluznost ehlicí plochy. Nevýhodou tohoto řeení je navýení hmotnosti díky zásobě vody, které bývá v zásobníku a 300 ml a problémy s tvorbou vodního kamene, pokud je pouívána voda z kohoutku. Napařování kompenzuje potřebu kropení prádla před ehlením, přesto je kadá napařovací ehlička vybavena kropicím mechanismem. Protoe odpařování vody pro výrobu páry spotřebovává energii, musí být napařovací ehličky konstruovány s vyím příkonem. Zatímco obyčejná ehlička má příkon okolo 1000W, příkony napařovacích ehliček jsou zhruba od 1400 do 2400W. Vyí příkon znamená také rychlejí připravenost k ehlení. Výhodou je, pokud ehlička umí vytvořit parní ráz i ve svislé poloze. Pak ji můete pouít ke svislému napařování.
Pro lidi kteří často cestují a potřebují být vdy perfektní, jsou určeny cestovní ehličky. Jejich předností není rychlost nahřátí, stabilita teploty ani jednoduchost pouití, ale co nejmení a nejskladnějí tvar. |
Cestovní napařovací ehlička Fagor se sklopnou rukojetí a nádrkou na vodu | Toho se dociluje předevím zmenením ehlicí desky a sklopným nebo oddělitelným dradlem, případně kompaktním tvarem. Při cestách je také důleitá monost napájení z různých napětí, proto bývají cestovní ehličky vybaveny přepínačem napětí 230 a 110 V, přičem vyuívat lze napětí mírně vyí nebo přiměřeně nií.(viz.napětí v různých zemích světa) Vyráběny jsou i cestovní napařovací ehličky.
Pokud vám při ehlení překáí kabel stejně jako mně, určitě vás zaujme, e existují napařovací ehličky bez kabelu. Jistě e to není příklad přenosu energie na dálku, ale přívodní kabel je připojen k podstavci ehličky, která se při kadém odloení nahřívá na nastavenou teplotu. Protoe ehlení s napařováním potřebuje hodně tepelné energie, je nutné umístit ehličku do stojánku vdy, kdy ji odkládáte. Toto je ale jediná nevýhoda. Ve vybavení těchto ehliček můeme najít parní ráz i svislé napařování.
V poslední době i do oblasti ehliček proniká elektronika a tak můeme vyuívat systémy automatického vypnutí při delí době nečinnosti, elektronické nastavování na LCD displeji a řízení teplot nebo ionizaci páry, která má umonit její lepí proniknutí do tkaniny.
Generátory páry
Problémy s odstraňováním vodního kamene, hmotností i stálého vyvíjení větího mnoství páry odstraňuje takzvaný parní generátor, který vytváří páru v | Generátor páry Bosch můete plnit vodou i za provozu | oddělené části a vede ji do ehličky hadicí sdruenou s přívodem elektřiny. Protoe se pára vyvíjí odděleně, není závislá na příkonu ehlicí plochy a proto ji parní generátor můe vyvíjet ve větím mnoství a s vyím tlakem.
Samotná ehlička je tak lehčí a můe mít jednoduí tvar i přesto, e kapacita zásobníku bývá jeden a dva litry vody. Díky sloitějí konstrukci je vak parní generátor nákladnějí. Vyplatí se velkým rodinám, domácím vadlenkám a kadému, kdo chce ehlit pohodlněji větí mnoství prádla. Tady je třeba zmínit se o dvou různých provedeních výrobníku páry. První poznáte podle tlakového uzávěru zásobní nádoby, která pojme celou předepsanou zásobu vody. Tato nádoba slouí současně jako výrobník páry bojler, proto je v průběhu ehlení pod tlakem a nesmí se otevřít dokud nevychladne. Z toho vyplývají dvě nevýhody. V průběhu ehlení nelze doplnit vodu a při otevření před vychladnutím bývá v bojleru zbytek páry, který můe způsobit úraz.
Druhý systém je zpravidla nápadný odnímatelným zásobníkem na vodu, vyrobeným z průsvitného plastu. Ten můete kdykoli za provozu vyjmout a naplnit vodou. U toho systému je toti zásobní nádoba oddělena od bojleru pro výrobu páry. Vodu do bojleru dopravuje tlakové čerpadlo.
|
|
Poslední aktualizace 19.04.2016 00:00 Zaloení stránek 20.7.2005 Staňte se fanouky, dovíte se o nových článcích v předstihu.
|